Nejsem anonymní maminka v systému

Jsem žena, mám jméno a mám hlas.

Jmenuji se Veronika Hažlinská a rozhodla jsem se bojovat za lepší porodnictví pro všechny ženy.

Když jsem mohla zvednout svůj hlas já, tak může každý. Ozvěte se. Kvůli sobě, kvůli svým manželkám, kamarádkám, dcerám…

Dnes a v následujících dnech máme možnost podpořit pozměňovací návrh Olgy Richterové, který se snaží pro ženy zdostupnit péči porodní asistentky hrazenou pojišťovnou. Aby si mohly všechny ženy dovolit poporodní péči, která tu tak zoufale chybí.

Napsala jsem poslancům otevřený dopis, ve kterém vysvětluji, jak je důležité, aby se zabývali poporodní péčí a aby podpořili návrhy, které mají současnou situaci zlepšit. Původně byl dopis určený jen členům Výboru pro zdravotnictví, ale vzhledem k tomu, že o pozměňovacím návrhu bude nyní hlasovat celé sněmovní plénum, rozhodla jsem se ho poslat všem poslancům.

Otevřený dopis už podepsalo více než 3500 lidí.

3500 lidí, kterým není situace lhostejná a přejí si změnu. A já bych ráda šla ještě dál. Přála bych si, aby mohli poslanci vidět za tím číslem opravdové osoby. Reálné lidi s příběhem a motivací se za tuto věc postavit. Já jsem jim předložila fakta a argumenty, vy této zprávě můžete nyní dát duši.

Připojte svůj podpis pod otevřený dopis, napište tady na této stránce poslancům vzkaz. Můžou to být Vaše argumenty, zkušenosti či přání. Já se pak postarám o to, aby se vaše vzkazy dostaly společně s otevřeným dopisem ke všem poslancům.

Vaše vzkazy budou veřejné, to, jak se při jejich psaní podepíšete, je jen na vás. Akorát vás žádám, vyjadřujte se slušně, případné vulgární komentáře budou mazány. Pokud chcete napsat některému z poslanců adresně a pod svým plným jménem, napište jim osobně email. Vyhledat si ho můžete velmi snadno zde.

Je možné, že termín třetího čtení bude už tento týden, takže pokud chcete poslancům něco vzkázat, udělejte to nyní.

Ať je nás slyšet, že chceme svoji porodní asistentku.

Veronika

#chcisvojiporodniasistentku

53 názorů na “Nejsem anonymní maminka v systému”

  1. Šárka Buchalová

    Dobrý den,
    Chci svoji porodní asistentku,protože bez té svojí bych neporodila naprosto přirozeně a mojí dceru bych zřejmě nikdy nekojila. Zaplatila jsem si u ní pár předporodních konzultací a po porodu v nemocnici mě musela doslova dávat dohromady, protože to,co jsem si v porodnici zažila bylo peklo. Nepříjemné neosobní sestry, naprosto nemožné rady a nadřazenost a dokonce výsměch typu “Přece nejste jako ty biomatky”,když jsem si po porodu chtěla vzít dceru hned k sobě. Něco jako poporodní bonding jim zřejmě nic neříkalo. O přístupu doktorů vůbec nemluvím. Jela jsem do porodnice s tím,že vím,že budu rodit,ale doktoři na mě koukali jako na blázna,protože to prý není možné. Kdybych se jim tam doslova nenacpala,rodím v obýváku. Myslím si,že porodní asistentky jsou ženy na svém místě,s vědomostmi a empatií, která většina zdravotních sester v porodnici není schopna poskytnout. Porodní asistentka se umí napojit na maminku a miminko a to stejné naučila i mě… Zajímat se více o svojí intuici a vnímání svého těla a miminka. V porodnici mě místo kontroly kojících poloh nebo jiné rady šuply Sunar a nikdo se se mnou nepáral. V systému zkrátka není na péči čas. Proto chci svojí porodní asistentku a u dalšího porodu si ji rozhodně už vezmu s sebou.

  2. Veronika Moučková

    Nedávno jsem se stala matkou. Moje tělo nosilo pod srdcem 9 měsíců nový život. Celou tu dobu jsem se tak moc těšila na ten zázrak. Na porod jsem se připravovala s dulou a bylo to nádherné. Porod nebyl přesně podle mých představ, ale vzpomínám na něj ráda. Ovšem bez duly bych neporodila přirozeně. Nepříjemný personál, snaha vnutit prášky na oddálení porodu, psychický nátlak že strany personálu..Diky dule jsem všechno ustála.
    Na pobyt na novorozeneckém už nevzpomínal dobře. Díky špatným radám jsem nebyla schopná malého nakojit, v porodnici mu hned dali příkrm a ještě tím nejhorším způsobem. Domů jsem odcházela s brekem, že jsem jako matka selhala, protože neumím nakojit své dítě. Moje tělo selhalo v té nejzákladnější věci. Co jsem udělala špatně, vždyť ho tolik milují a cítím se tak bezmocná. Naštěstí jsem opět kontaktovala svou dulu a současně laktační poradkyni, která k nám ihned přijela domů, povzbudila milým slovem, poradila jak se zbavit umělého mléka a díky ní plně kojím a byla velikou oporou v těžké době. Konečně se cítím jako nejlepší máma. Lenko, Děkuji!
    Vážení poslanci a poslankyně, prosím, dopřejte ženám cítit se jako úžasné matky, protože my jsme úžasné. Občas jen potřebujeme pomoc. Chceme svou porodní asistentku!

  3. Zuzana Chlumská

    Mám strach ze situací, kdy jsem na někom závislá a nemohu o sobě rozhodovat, proto mám strach z nemocnic a cizích lidí. Uvolnění je u porodu nejzásadnější faktor, zajišťuje, že proběhne dobře. První dítě jsem rodila v nemocnici sama a druhé doma s porodní asistentkou. Pocit z porodu a i má kondice po něm byla u druhého nesrovnatelná. Žen, které se bojí nemocnic a cizích lidí je mnoho a proto často podruhé volí domácí porod a někdy i bez asistence, protože porodních asistentek, které si to dovolí, je velmi málo.
    Osobní přístup a důvěra jsou pro mě zásadní. Velmi bych uvítala, kdyby v ČR byla možnost legálně si najmout svou porodní asistentku, která by mě provázela po celé těhotenství a která by mě mohla bez jakýchkoliv negativních komentářů doprovázet i v porodnici (ještě ideálněji v porodním domě) a která by mi pomohla také v prvních dnech po porodu. To tady opravdu chybí, zejména u žen, které rodí poprvé. Spousta žen má na začátku problém s kojením, v porodních se jim často nedostanou potřebné informace.

  4. Klára Zábojníková

    Mám tři děti a každé se narodilo v jiné zemi. Syn v České republice, starší dcera v Německu a mladší ve Spojených státech. Musím říci, že Německo bylo bezkonkurenční právě díky bezplatné péči porodní asistentky v šestinedělí. Docházela pravidelně k nám domů, miminko vážila a kontrolovala, pomohla mi s kojením a mohla jsem ji kdykoli požádat o radu i telefonicky. Ušetřilo nám to stresy spojené s cestováním na preventivní prohlídky a mnoho bezesných nocí, kdy bych si sama nevěděla s péčí rady.
    Velmi příjemný začátek mateřství.
    Prosím o pozvednutí české péče o stupínek výš směrem k lidskosti a většímu pocitu bezpečí v této křehké době matky a dítěte.

  5. Martina Čerepušťáková

    Podporuji to, aby péče porodní asistentky byla hrazená ze zdravotního pojištění. Já jsem tu svou měla v průběhu dvou těhotenství a následně i po porodech, ovšem vydala jsem za její služby nemalé částky. Podporuji to, aby tato péče byla dostupná všem ženám, které o ni budou mít zájem.

  6. Jana Navrátilová

    Nejsem další těhotná žena v řadě.
    Mám svou soukromou porodní asistentku, protože si mohu dovolit zaplatit za její péči několik tisíc korun ze svého.
    Můj gynekolog je velmi přetížen množstvím pacientek v těhotenské poradně, porodní asistentka v jeho ordinaci je tak zavalena prací, že zvládá pouze telefony, rozsáhnou administrativu a nejnutnější rutinu.
    Naopak od soukromé porodní asistentky mám už v polovině těhotenství tyto informace:
    1) jak řešit bolesti páteře v těhotenství, jak předcházet problémům s pánevním dnem, břišními svaly, inkontinencí apod. po porodu
    2) jak a proč si mám hlídat hraničně zvýšenou hladinu cukru v krvi,
    3) do které porodnice jet při předčasném porodu,
    4) kam se obrátit při těhotenských nebo poporodních depresích a jak poznat riziko jejich vzniku
    5) jak se připravit na kojení a jak postupovat při problémech
    6) jak komunikovat se zdravotníky, aby to mělo přínos pro obě strany, jak se domluvit předem i v průběhu porodu na důležitých otázkách
    7) jaká preventivní opatření dodržovat při porodu, aby rodička i dítě byly v co nejlepším zdravotním stavu
    8) jaká konkrétní rizika je třeba hlídat v mém těhotenství a při porodu.

    Při porodu a v šestinedělí budou následovat další informace i konkrétní pomoc,

    Určitě podporuji návrh, aby péče soukromé porodní asistentky, přesně zacílená na potřeby dané ženy – klientky, byla hrazena ze zdravotního pojištění. Tím se stane péče porodní asistentky dostupnější pro více žen. Také bude vhodněji rozdělená péče o rodičku mezi porodní asistentky a lékaře, podle jejich kvalifikace a kompetencí.

  7. Derica Štefková

    Jmenuji se Derica Štefková, jsem studentka FF MUNI, matka ročního Rafaela a i já Chci svoji porodní asistentku.

    Z vlastní zkušenosti mohu jen potvrdit, že péče porodní asistentky v těhotenství má velký smysl a je pro ženu fyzicky i psychicky přínosná. Sama jsem péče soukromých porodních asistentek využila, a to jak při zamlklém těhotenství a následném spontánním potratu, tak při druhém těhotenství, kdy jsem k porodní asistentce Johance chodila na těhotenskou poradnu, přípravu na porod a cvičení. Porod s Johančinou asistencí nakonec bohužel skrz její karanténu nevyšel – s některými scénáři holt člověk nepočítá. Avšak v šestinedělí nám to svou péčí téměř vynahradila. Po ambulantním porodu se o nás totiž jezdila starat domů. Díky ní jsme si mohli užívat pohodu v rodinném kruhu. Johanka Rafaela vážila, kontrolovala mu pupík, dohlížela na zavinování dělohy i kojení a dostalo se nám od ní patřičných rad i podpory. Ušetřila nám svou prací spoustu času, starostí a stresu a byly to bezesporu ty nejlépe investované peníze za celých 9 měsíců.

    Bohužel ale ne každá žena má možnost si takovouto, poměrně nákladnou péči, dovolit. Přesto je tento druh velmi důležité péče pro pojišťovny méně nákladný než hradit porodnici pobyt ženy s novorozencem. A v mnoha západních zemí (např. Německo, Rakousko, VB, Belgie, aj.) na to přišli už dávno 😉

  8. Dobrý den, také si myslím, že mít porodní asistentku je v dnešní době již opravdu nutnost. Dle mého názoru je obzvlášť důležitá právě psychická podpora, a ta je v porodnicích, bohužel, opravdu nulová. V porodnici se ke mě nikdo (až na pár výjimek) nechoval přívětivě, mile ani nijak povzbudivě. Před porodem císařským řezem mě sestřičky nenechaly vyčůrat s argumentem, že to nepotřebuji, jelikož za chvíli mi dají cévku. Při aplikování epiduralu do páteře nemohl být partner přítomen, nikdo si nečetl můj porodní plán, ve kterém bylo uvedeno, že právě z epiduralu mám panickou hrůzu. Píchali mi jej na 3x, lékař se nemohl trefit, já jsem byla vyřízená a podpora nikde. Neprošla jsem si žádným porodnickým násilím jako některé ženy, ale na porod nemám krásné vzpomínky. Kdybych tam tenkrát měla porodní asistentku, mohlo tomu být jinak. Bohužel jsem si ji ale z finančních důvodů nemohla dovolit.

  9. Veronika Pazderová

    Jsem mladá žena. Matka tří dětí. Přesto jsem porodila jen jedno. To poslední, které jsem rodila já sama, v bezpečí svého domova, daleko od doktorů.
    Když ze mě vykroutili prvního syna, věřila jsem v systém a nemyslela si že bych potřebovala svou asistentku. Ve chvílích, kdy po mě křičela ta cizí nemocniční ať nerodím a neřvu, když mi rozjela porod a mé tělo na to nebylo připravené a ani mě ani mého muže porodem nevedla, jsem si zpětně přála mít někoho kdo by mě podržel.
    U druhého porodu jsem byla připravená lépe s dříve vysloveným přáním a říkala si, že přece nemůže být nutné mít vlastního zdravotníka když mají lékaři několika stránkové body co si přeji a co ne a ten hlavní, že nechci nástřih, jsem hlásila každému kdo se mnou mluvil.
    Ve chvíli kdy mě mladá lékařka i přes můj křik aby to nedělala střihla do vagíny mimo kontrakci a po porodu se zasmála že to nemusela dělat, v tu chvíli jsem opravdu litovala že jsem svou asistentku neměla. Třeba by mě podpořila ve volbě jiné polohy a nekřičela po mě jako ta nemocniční že si zabiju dítě až mi spadne na podlahu. Třeba by lékařku upozornila že zásah do mých genitálií přes křik aby to nedělala není úplně v pořádku.
    S nástřihem mám problémy dodnes a řešení mi bylo předloženo. Znovu porodit a třeba se to samo roztrhne přirozeně jak má. Potom co mi to sdělili, v tu chvíli jsem se otočila systému zády a rozhodla se další děti nemít. Jelikož jsem ale byla pro naše zákony moc mladá, nebylo mi umožněno udělat opravdu zásadní opatření a musela jsem se spolehnout jen na způsoby antikoncepce které chybují.
    Přes veškerou ochranu k nám přišlo třetí dítě. Možná kdyby mi lékaři”dovolili” zbavit se včas mých reprodukčních orgánů tak se to nestane. Možná kdybych před tím měla svou porodní asistentku která by mě předchozími porody provedla laskavě a s péčí mě na míru, nemusela bych mít taková traumata a další těhotenství neviděla jako zásadní problém.
    Po zkušenostech z porodnic se moje deprese a panické ataky během těhotenství zhoršovaly. Neabsolvovala jsem žádná vnitřní vyšetření. Odmítla jsem více než 70% doporučovaných úkonů během těhotenství.
    Jediný kdo mi dodával jistotu byla má porodní asistentka a k ní i velice empatická dula. Obě tvořily úžasný tým který perfektně podporoval mě, mého muže a celý proces tak, že i když díky karanténě nemohly být přítomny, připravily mě na porod tak dobře že jsem jej já i muž zvládli bez asistence lékařů.
    Porodila jsem doma a poprvé zažila pocit že jsem se opravdu podílela na porodu jako žena, ne jako kus masa které je třeba zpracovat. Náš syn při narození spal a probudil se jen po dotepání pupečníku aby se mi přisál k prsu a spal dál. Poprvé to nebyly měsíce hrůzných snů, dokonce jsem byla schopná se hned posadit.
    U prvního porodu mě nechali lékaři dojít do stavu kdy jsem si myslela že mi zamlčují že můj syn zemřel a nechtějí mi ukázat ani tělo. Můj muž si sám myslel že umřu i já díky jejich pochybení a způsobeným komplikacím.
    U druhého porodu nechali mou dceru plakat metr ode mě ale nedali mi ji a zmrzačili mě do konce života. Nikdo nebral má přání v potaz ani neříkal proč nebo co bude dělat s mým tělem. Díky tomu mě čeká dalších zhruba 60 let nekvalitního života v bolestech. Obyčejné stání, sezení, chůze, nebo leh. To vše bolí jen proto protože na ně neměli čas a nechtěli se zaobírat tím co potřebuji.

    Třetí porod, ten jediný, kdy už od těhotenství jsem spolupracovala s porodní asistentkou která mi vše pečlivě vysvětlovala a velice jemně a s ohledem na má traumata z předchozích porodů mě provázela, pouze ten jediný vnímám jako úžasný okamžik mého života.

    Práce komunitních porodních asistentek je nedoceněná. Je zbytečně ztěžována a nespravedlivě sankciována. Modlím se aby to že žena má vlastní porodní asistentku, oprávněnou ji doprovodit k porodu kdekoliv si žena zvolí, bylo v době kdy toto téma bude pro mou dceru aktuální, naprosto legitimní společenskou normou.

    Pro zdravotníky je to běžná rutina, občas se dojmou ale když přijdou domů, umyjí si ruce a nebudou to oni kdo pozbytek života ucítí bolest. Pro ně to skončí za dveřmi sálu a nebude to nic závratného. Když někomu nesednou nebo si vybijí zlost mají stovky dalších kde to mohou udělat lépe.
    Pro nás ženy je to ale jen pár významných okamžiků v životě a z vlastní zkušenosti mohu říci že je mnohem prospěšnější pro celou rodinu a i společnost jako takovou, aby ženy mohly mít tyto okamžiky spojené s pozitivními pocity, než zapškle připomínat svým dětem jak kvůli nim trpěly. Zvlášť když netrpí kvůli dětem ale kvůli špatně nastavenému systému.
    Porodní asistentky jsou životně důležité. Je důležité aby jejich péče byla dostupná všem ženám které o ní budou stát a aby byla placená pojišťovnou. Aby fungovala kontinuální péče. Správná návazná péče mezi porodní asistentkou, rzs a porodnicí může vytvořit úžasný systém který umožní porod kdekoliv za minimálních hrozeb. Tento systém zoufale potřebujeme. Potřebujeme se postarat o matky během těhotenství, při porodu a také po něm.
    Stejně jako zlepšit podmínky pro porody v porodnicích. Pokud by to nebylo třeba nevznikají tyto otevřené dopisy.

  10. Při příchodu do porodnice v brzkých ranní hodinách mi velmi nepříjemná PA (chápu, unavená z dlouhé šichty, tu noc se narodilo 11 dětí) řekla, že nerodím, po deseti minutách mi jiná PA vynadala, že jim přece nemůžu porodit na příjmu. NE opravdu zde porodnictví není v pořádku, zcela chybí respekt k ženě, naopak převládá porodnické násilí, arogance a necitlivost, zastavme to!!

  11. První porod veden PA v porodnici a doktorkou. Porod byl urychlován – píchnutí plodové vody, tlačení na povel PA, zbytečný nástřih, doktorka mi tlačila předloktím na břicho. Ano porodila jsem, ale porodila bych i bez všech těchto zbytečných a stresujících zásahů.
    PA mě nepoučila proč vodu praskne, nepoučila mě o nástřihu jestli je opravdu nutný a co by se stalo, kdyby mě nenastřihla. Nástřih byl nejhorší bolest v celém mém porodu (z toho usuzuji, že byl proveden v nevhodnou chvíli a zbytečně) a souhlasila jsem s ním jen proto, že jsem věřila PA. Bolest u porodu byla strašná a v té chvíli bych odsouhlasila cokoliv.
    Přitom jediné co stačilo bylo, aby mě psychicky podpořili a nechali mě a moje tělo rodit, tak jak jsem potřebovala.

    Druhý porod proběhl zcela podle mých představ. Bolest stejná jako u prvního porodu, nicméně PA jen dohlížela a ujišťovala mě, že jde všechno, tak jak má a že to zvládám skvěle. Porodila jsem v poloze, jaká vyhovovala mně, bez nástřihu a bez zbytečných zásahů.

    A takový porod mohl být i ten první, stačilo jen, aby PA v nemocnici byla více empatická a nechtěla se mě brzo zbavit. Pro ni jsem byla jen další splněná čárka.
    A toto vnímám velice negativně a přesto, že jsem já i první dítě zdraví, nosím si v sobě tuto špatnou zkušenost.

  12. Veronika Pavlová

    Od svých dvou porodů se hodně zajímám o porody, příběhy ostatních, a o to čím mohu přispět já. Moc bych si přala, aby už žádná z mých kamarádek nemusela zažívat u porodu pocity osamění, neporozumeni, pocitu osobního selhani, pocitu neschopnosti, pocitu, že někoho otravuji, ale také neschopnosti se bránit zakrokum které nechci. A k tomu všemu jim může pomoci asistentka, která nebude stát mnoho tisíc. Musíte mít totiž buď hodně peněz a nebo hodně osviceneho může, aby takovou investici podpořil. Díky dostupnějším asistentkam můžeme zabránit dalším “porodním znasilnenim” (mysleno porodum plných stresu, násilných úkonů, zastrašování, atd.). Proto prosím nebuďte lhostejní. I já vsema deseti podporuji #chcisvojiporodniasistensku

  13. Tereza Dostálová

    Díky předporodní přípravě a porodní asitentce na telefonu jsem dokázala zvládnout stresující situaci, jako byla operace prsu 3 týdny před porodem, následně stresy skrz kojení a pak ještě císařský rez. Díky odborné přípravě a tomu, že asistentka byla an telefonu, jsem se cítila v klidu, v bezpečí a zvládla jsem to vše lépe. To vše jsem si ale mohla dovolit jen díky svému muži, který mi péči této ženy zaplatil. Opravdu je velmi důležité v jakem je žena stavu před, během a po porodu, jelikož to velmi ovlivňuje následný vztah s dítětem a tím dětskou budoucnost. Rozhodne by tuto možnost měla mít každá žena!

  14. Jsem otec dvou dcer narozenych v prostredi domova. A jsem vdecny za moznost privest potomky na svet v prijemnem, bezpecnem a duverne znamem prostredi . Myslim si ze je velice dulezite, aby zena rodila tam kde se citi prijemne a bezpecne. Jeli to doma tak doma nebo jeli to v nemocnici tak v nemocnici ci kdekoli jinde. Stat by v tom mel rodinam a detem vychazet vstric a ne jim hazet klacky pod nohy. V mnoha pripadech je pristup nemocnicniho personalu k placi a nekdy mozna i trestu hodny. Dukazem jsou tisice znepokojenych rodicek

  15. Pavla Milatová

    Porodní asistentky by měli být určitě jednou z možností pro nastávají rodičky. Nechápu, proč to nevidíme jako výhru na mnoho stran. Doktorům se uvolní ruce, budoucí maminky mohou mít po boku někoho kdo jim pomůže před, během i po. Situace ve zdravotnictví už tam naší společnost stejně tlačí, tak nevím, na co ve sněmovně čekáte.

  16. Iva Buriancová

    Zaráží mě, jak mohou muži rozhodovat o těhotenství a porodu! Nemají možnost si to zkusit a bez prožitku prostě nemohou fundovaně rozhodnout o něčem tak intimním … Každá žena má nárok na služby komunitní porodní asistentky, která své klientky zná před porodem, provází je zrozením dítěte a pomáhá jim v šestinedělí. Pro společnost je tato péče méně nákladná než prodloužený pobyt v porodnici třeba kvůli nerozběhnutému kojení. Je to tedy strategie WIN – WIN 🙂

  17. Tereza Jurečková

    Na konci února se mi doma narodilo první miminko. Celou dobu o mě, krom fajn gynekologa, pečovala porodní asistentka, kterou jsem si našla a zaplatila (jo a toho fajn gynekologa jsem si musela taky samozřejmě doplatit). Někdo investuje vysoké částky do výbavičky, někdo do kvalitní péče, která bohužel není hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Přesto, že je ve finále levnější a vůbec výhodnější pro všechny zůčastněné… Protože nejsme žádní Rotschildi, tak jsme si tu výbavičku raději sehnali z druhé ruky na internentu. A naše poslední peníze investovali nejlíp, jak jsme mohli. Krásný a pohodový porod a tělo a mysl v dobré kondici za to určitě stojí.
    Btw. volala jsem taky samozřejmě na svou pojišťovnu, aby mi poslali seznam porodních asistentek, se kterými mají smlouvu, aby mi poskytli péči, na kterou mám nárok – 3 návštěvy PA u mě doma po porodu. A hádejte co, smlouvu nemají s žádnou PA. A taky jsem se od velmi empatické paní po telefonu dozvěděla, že to určitě zvládnu i bez toho. A že tohle se dělá na západě, ale ne u nás 😀 Myslela to dobře.

  18. Jana Sedláčková

    Až budu někdy řešit nadcházející rodičovství a porod, chci mít možnost rodit s porodní asistentkou, aniž bych se bála, že si ji nebudu moct dovolit.

  19. Můj první porod se odehrál ve velké porodnici a ačkoliv to vůbec nevypadalo na komplikace, kvůli pozdě odhalené špatné poloze miminka skončil císařským řezem. Porodnice byla velká a rodiček hodně, na pokojích už nebylo místo, a tak jsem byla odeslána domů co nejdřív, 5. den – s velkou dírou v břiše i na duši, značnými bolestmi, zesláblá tak, že jsem se udržela na nohou jen několik minut, nejistá v kojení (sestry u mě byly, ale každá radila něco jiného), péči o dítě i o vlastní tělo po operaci. Nebýt obrovské podpory rodiny, nevím, jak bych to zvládla.
    U druhého dítěte jsem měla z porodu strach a chtěla jsem si domluvit soukromou porodní asistentku, která by znala mě i mé problémy, doprovodila mě do porodnice a vedla porod. Nepodařilo se mi ale najít žádnou, která by měla smlouvu s vybranou porodnicí (a mohla tak porod i vést) a zároveň čas v době mého termínu. Nakonec jsem rodila trochu předčasně, v jiné porodnici a tak rychle, že by se to stejně asi nestihlo. Během porodu jsem se setkala s nátlakovým jednáním ze strany personálu a dnes už prokazatelně nevhodnými metodami, které proces porodu dokonce zkomplikovaly. Přesto naštěstí všechno dobře dopadlo a po závěrečném “skákání na břicho” se dcera přece jen narodila přirozenou cestou, živá a zdravá. Posléze jsme ale bojovaly s kojením a z porodnice jsem odcházela sice ráda, že budu doma s rodinou, ale ve strachu, že bude moje dítě znovu trpět hladem nebo průjmem.
    Teď čekám třetí dítě. Nebojím se porodu, ale toho, koho potkám v porodnici a jak se mnou budou zacházet.
    Myslím, že ve všech případech by mi průběžná péče jedné porodní asistentky ušetřila mnoho starostí, zdravotních i jiných problémů a ve výsledku nejspíš i peněz státnímu rozpočtu.

  20. Za dobu posledních cca tří let se velice často pohybuji mezi porodními příběhy žen, které jsou bohužel výrazně častěji smutné až traumatické než pozitivní a naplňující. Nejčastěji je rozhodujícím faktorem právě péče o ženu v období těhotenství, porodu a po porodu. A protože si chci své těhotenství, porod i šestinedělí užít, ne jen přežít, rozhodně mě bude po celou dobu provázet porodní asistentka (tedy vystudovaný zdravotník).

    Nerozumím však tomu, proč musím rodinný rozpočet zatížit desetitisícovými částkami, když již léta platím zdravotní pojištění. Je snad něco důležitějšího než rodina a zdraví?

  21. Zaplatit si soukromou porodní asistentku bylo to nejlepší, co jsem pro sebe mohla v těhotenství udělat – škoda, že jsem se k tomu odhodlala až se třetím dítětem. Mrzí mne, že tato možnost není dostupná všem ženám a že obecně nepanuje větší povědomí o tom, jaký přínos pro ženu i dítě péče jedné konkrétní porodní asistentky má. Na svoji PA jsem se obracela s důvěrou, uměla mi poradit i s tím, nad čím můj gynekolog mávl rukou, dodávala mi sebevědomí a pocit bezpečí a i díky ní můj třetí porod proběhl hladce a bez zbytečných zásahů. Každé těhotné bych doporučila od počátku těhotenství mít k dispozici osobní PA, která bude znát její anamnézu, budou spolu mít vztah, jakého ve zdravotnických zařízeních za současných podmínek lze jen těžko dosáhnout, a nakonec doprovodí ženu k bezpečnému porodu a poskytne jí péči i po něm, což je dnes služba prakticky neexistující a přece tolik potřebná.

  22. Jsem ráda, že již před prvním porodem jsem studovala mnoho informací nejen z předporodních kurzů a různých videí, ale i knih a hlavně od mé skvělé soukromé porodní asistentky Lucky. Byla před, při i po porodu oporou nejen mně, ale i manželovi, který zpětně její služby velmi ocenil, i když předem si úplně nemyslel, že je to potřeba. Díky za krásný porod 🙂

    1. Michaela Trnkova

      Velice dekuji za tuto iniciativu. Mam zkusenost jak s “anonymnim” porodem ve velke porodnici (skoncil cisarem a velkym traumatem), tak se dvema prirozenymi porody v male porodnici a vlastni PA (zamestnankyne porodnice, kterou jsem si zaplatila). Asi nemusim psat, ze to byl nesrovnatelny rozdil. Vlastni PA se se mnou schazela uz na kontrolach pred porodem v nemocnici, vedla porod a chodila za mnou nekolikrat denne na oddeleni sestinedeli (pomahala s kojenim, varila mi caj, nosila nahrate polstarky atd.). Poporodni pece doma uz se na to ale nevztahovala. Takze jsem si platila laktacni poradkyni. A to by clovek rekl, ze u 3. ditete zena vi, co a jak…Taky povazuji za velmi stresujici jit s novorozencem hned k doktorce na kontrolu. A celkove vlidne slovo a povzbuzeni muze krehke zenske psychice v sestinedeli velmi pomoct. Hodne zen bohuzel nema penize navic, aby si tuto peci mohly dovolit.
      Michaela

  23. Daniela Cvachová

    Protože jsem po porodu já i dítě byla naprosto v pořádku, odcházela jsem z porodnice o něco dříve, hned po provedení screeningů, a tím jsem zdravotnímu systému jistě ušetřila nějaké finance. Abych nemusela další den čekat na provedení patičkového testu, pozvala jsem si na tento úkon soukromou porodní asistentku. Zaplatila jsem ji ze svého, ale nevidím důvod, proč by se to nemohlo platit z pojištění stejně, jako když stejný úkon provedou v porodnici.

  24. Pročítání všech těch zkušeností z porodů a šestinedělí online je jak z hororu. Přístup v porodnicích je často šílený a deprimující, absolutně nechápu, jak je tohle možné v 21 století … i když uznávám, že některé porodnice se snaží přístup změnit. Nicméně předporodní, porod i poporodní péče “odborníka” je podle mě nezbytná. Ne každý si ovšem může dovolit individuální péči porodní asistentky zaplatit ze svého, zejména když se s novým členem domácnosti pojí obrovské náklady na věci, které jsou nezbytné. Osobní přístup a individuální podpora porodní asistentky je něco, co si zaslouží každá žena. Zejména prvorodičky, které nevědí vůbec nic. Mě to čeká v listopadu a byla bych nesmírně vděčna za porodní asistentku pro sebe, své dítě a všechny ostatní ženy!

  25. Přeji si, aby každá žena mohla projít těhotenstvím, porodem a šestinedělím s jednou porodní asistentkou, která na ni má čas a trpělivost a ke které má důvěru. Lékařská péče je u nás skvělá, ale v těchto citlivých obdobích až příliš neosobní, autoritářská a uspěchaná. Kdybych u svého prvního porodu měla svou porodní asistentku, nemusela bych se cítit na obtíž, neschopná a zbytečná. Věřím, že i proplakaných dní by bylo mnohem méně. Je hrozné, že jakmile žena nikoho nezajímá. Jedna kontrola po šestinedělí je zoufale málo. Každá žena, která chce, by měla mít takovou péči dostupnou a hrazenou ze zdravotního pojištění i bez indikace lékaře. #chcisvojiporodniasistentku

  26. Alzbeta Sedlakova

    Pripada mi naprosto tristni, ze zena je obvykle po 3 dnech propustena z nemocnice se slovy, ze na konci sestinedeli si ma zajit na kontrolu ke svemu gynekologovi. V obdobi, kdy je vycerpana, nevyspala, plna strachu, obav a pochybnosti, s rizikem infekce prsu, delohy nebo porodniho poraneni, bojujici s kojenim, stahovanim delohy, odchazenim ocistku, je nechana sama napospas. Kdyz ma dobre rodinne zazemi, ma napul vyhrano. Presto ji to nenahradi odborny dohled porodni asistentky.
    Navic se v tomto obdobi musi nekolikrat dostavit s miminkem k pediatrovi na kontrolu. Ziji v Brne a pediatra mych deti je zaroven kamaradka me matky. I presto odmitla prijit dceru vysetrit k nam domu po ambulantnim porodu. Z mych pruzkumu v tomto neni vyjimkou. Pediatri zkratka na domaci navstevy nechodi.
    Ja jsem mela svoji porodni asistentku. Nastesti na to mame finance. Povazuji to za uplne nejlepsi investici, kterou jsem kdy vlozila do sebe a svych deti! Je mi lito zen, ktere si takovy luxus doprat nemohou. CHCI SVOJI PORODNI ASISTENTKU pro vsechny zeny.

  27. Lenka Rochová

    Já už mám 3x odrozeno, ale pro své děti si přeji, aby až to bude potřeba, měli možnost porodit podle svého přání s vlastní porodní asistentkou.

  28. Eliška Pflugová

    Rodila jsem ve svých 19 letech. Na miminko jsem se těšila a s překvapením jsem se těšila i na porod. Po porodu jsem si malou s pomocí sestřičky odvezla na pokoj,kde mi jí předala a maminko starejte se. Nechodit před porodem na placené předporodní kurzy a nemít na novorozeneckém oddělení svojí rodinnou známou, netušila bych, co mám vlastně dělat. Co mají dělat maminky, které jsou bez rodiny a na vše samy? CHCI SVOJÍ PORODNÍ ASISTENTKU

  29. Denisa Šumová

    Prvni tehotenstvi, bylo narocne, po prestehovani me nikdo nechtel vzit do pece, o kolik jednodusi by to bylo, kdybych mohla kontaktovat porodni asistentku. Pri porodu v porodnici mi jako prvorodicce nikdo nic nevysvetlil, jen kdyz se blizilo poledne tak zacali vsichni spechat, aby meli klid na obed…
    Nasledovala poporodni depresea problemy s kojenim… o kolik to mohlo byt jednodussi s vlastni porodni asistentkou…
    Byly by to jen dohady a plane otazky, kdybych si ke druhemu porodu na asistentku nenasetrila a v tehotenstvi i u porodu nemela spriznenou dusi.
    Druhy porod s vlastni porodni asistenkou byl uzasny a po prvnim i velice lecivy.
    Treti porod byl v dobe kovidove, ale to je kapitola sama o sobe… tak nebo tak by bylo skvele kdyby porodni asistentky mohly skutecne plnit sve poslani v plnem rozsahu.
    Pomohlo by to tolika zenam, dodalo tolik klidu do dusi, usetrilo spoustu potizi zpusobenych stresem a hlavne, usetrilo penize.

  30. Linda Kašpárková

    Přeji každému miminku, aby mohlo přijít na svět v takovém prostředí, kde se jeho maminka cítí bezpečně, příjemně, obklopená lidmi, kterým důvěřuje. V prostředí, kde se na proces porodu nespěchá. Přeji každé rodičce, aby měla možnost mít vedle sebe po celou dobu porodu svou porodní asistentku, ať už bude rodit kdekoliv. ❤️

  31. Ellen Škodová

    V porodnictví je Česko opravdu pozadu! Lituji, že jsem si nezařídila soukromou porodní asistentku, u porodu se mi PA ani nepředstavila a začala se mnou jednat trochu lépe až když zjistila, že už opravdu rodím! Do té doby si mě nikdo nevšímal, i když jsem trpěla jako pes. Mít svou porodní asistentku, a mít tím pádem u sebe někoho, kdo mě zná a komu můžu důvěřovat, by měl být naprostý standart! Poporodní péči bych také ocenila. Doufám, že tomu tak bude, až se rozhodneme pro druhé miminko. 🙏🏻

  32. Radka Jelínková

    Jsem vzděláním Mgr. Farmacie a současně maminkou čtyř dětí. Je mi blízké ctít racionální fakta i mateřský cit. Moc zajímavý je pro mě třeba fakt, že hormonální řízení hladce probíhajícího porodu je velmi závislé na pocitu bezpečí a zachování intimního prostoru rodičky. Pokud nastávající maminka nemá tento “komfort” zajištěn, dochází k blokádám ve správném vyplavováni a účinku oxytocinu a porod se tak může zpomalovat a komplikovat – to není v zájmu matky, dítěte a věřím že ani moderního zdravotnictví. Porodní asistentka, sekerou maminka buduje důvěru už během těhotenství, může velmi pomoci vytvořit pocit bezpečí péčí před porodem, doprovázením při porodu i naslednou poporodní péčí. Může být mostem bezpečí a důstojnosti pro maminku a ve výsledku i ušetřením financí ve zdravotním systému. Pokud by náš systém byl nastaven na legální možnost využít služeb kompetentní asistentek při porodech v domácím prostředí či porodních domech, bylo by vše zmíněné ještě mnohem efektivnější. Prosím, zvažte tyto náměty důkladně a bez předpojatosti. DĚKUJI

  33. Johana Křenková

    Dobrý den,

    nejsem pouze další maminka v řadě!
    Tento návrh bych ráda podpořila z pár prostých důvodů. V první řadě si myslím, že by osobní PA měla být hrazena pojišťovnou z toho důvodu, aby těhotné ženy opravdu přestaly být jen další v řadě čekajících v porodnici na “verdikt,” která PA na ně vyjde. Protože vězte, že když se zrovna nepoštěstí, může ta bolest být 100x horší, hlavně ta psychická!
    Další důvod je, že mám dvě nádherné dcery a ráda bych, aby ony do budoucna mohly rodit jako klientky, ne jako pacientky.
    O zmatku, stresu, strachu, bolesti a mnohdy zoufalství během těhotenství a následně i v šestinedělí bych toho mohla napsat mnohé, ale možná bude stačit, že kdybych ve svém druhém šestinedělí měla možnost PA, která by mi mé “stavy” vysvětlila, jistě bych si začala druhou dceru užívat dříve, než v 5 měsících. Tento čas mi nikdo nevrátí!
    Nikdo ženám nevrátí čas, který rodily pod vedením zlé, zapšklé a mnohdy i hrubé porodní asistentky!

  34. Dominika Freimannova

    Dobry den,

    Prala bych si, aby si kazda zena mohla dovolit poporodni peci a tudiz aby tato pece byla hrazena pojistovnou, jako je tomu u jinych nezbytnych zdravotnich zakroku. Jakozto psychoterapeut jsem si vedoma dulezitosti prvnich tydnu a mesicu v zivote kazdeho ditete a pokud se chceme jako spolecnost zdrave vyvijet, mela by pece o matku a dite byt nasim hlavnim zajmem a ukolem. Porod a rodicovstvi jsou jednou z nejvyznamnejsich zmen v zivote kazdeho rodice a predevsim kazde matky a zdravotni pece by proto mela zahrnovat podporu v tomto zlomovem okamziku v lidskem zivote.

  35. U prvního porodu před 6 lety se pro mě stala péče na novorozeneckém oddělení ve Vyškově očistcem. Nikdo na mě neměl čas, nic nevysvětlil, nulová podpora kojení, odnášení miminka pryč, arogantní přístup, hned nasadili dokrmy glukózy stříkačkou, kloboučky atd. Malá i já jsme to tam 3 dny proplakaly. Po tomto startu pokračovalo další utrpení doma. Malá byla nervózní, kojení nám nešlo, trpěla jsem ragádami a bolestí při každém přisátí, nespaly jsme, plakaly, hojení poporodních poranění šlo pomalu, neměla jsem skoro sílu navštěvovat pediatra. Moc by mi v tu chvíli pomohla porodní asistentka, která by na mě měla čas, se kterou bych mohla probrat jak záležitosti ohledně kojení, potíží se spánkem miminka, zavinování dělohy, hojení poporodních poranění a vůbec všech fyzických i psychických poporodních změn. Mnohem víc by mi to tehdy usnadnilo užívat si roli pečující matky a nevnímat ji spíš jako trest. Čekám další miminko a už teď se děsím toho, co zase bude probíhat po porodu. Proto chci mít k dispozici svou porodní asistentku, která by mě znala a se kterou bych mohla všechno ohledně poporodních záležitostí svých i miminka probrat. A během šestinedělí i několikrát.

  36. Barbora Kukrechtová

    Jsem prvorodička, termín mám o prázdninách a i přes včasné hledání se mi nepodařilo sehnat v okolí soukromou porodní asistentku. Přála bych si, aby i u nás byla pro všechny dostupná péče porodní asistentky hrazená ze zdravotního pojištění, jako je tomu například v Německu. Přála bych si, aby ženy mohly rodit v klidu a tam, kde si vyberou. Traumatických příběhu z českých porodnic je bohužel stále hodně.

  37. Porod je velmi intimni a fyzicka zalezitost. Chci mit vedle sebe lidi, ktere znam a kteri znaji mne. Chci vedet o koho se v tak narocne chvili opiram v konkretnim i prenesenem smyslu. Chci mit moznost vybrat si s kym rodim. U meho porodu to bylo zasadni. Chci svou porodni asistentku. A preji si aby takovou peci mohly mit vsechny zeny… a aby se postaveni PA zlepsilo.

  38. Kateřina Měcháčková

    Chci mít můj příští porod naprosto ve své režii, ať už bude probíhat kdekoliv. A při něm potřebuji vzdělanou ale milou a vstřícnou podporu, ktera bude za všech okolností respektovat individuální potřeby mně a mého miminka. CHCI SVOJI PORODNÍ ASISTENTKU

  39. Kateřina Hanušová

    Před patnácti měsíci se narodila naše dvojčata. Bohužel jsme zrovna neměli dostatek financí na soukromou porodní asistentku. Kdyby ano, možná bych nezažila to, aby na mě personál křičel, vydíral a manipuloval mě, ponižoval a záměrně shazoval schopnost mého těla porodit. Možná bych se nesetkala s tím, aby mi lékařka hned při vstupu do dveří neřekla: “Jsou to dvojčata, tak to půjde na císaře.” ještě předtím, než vůbec udělala jakékoli vyšetření. Možná bych nemusela bojovat o to, abych mohla dvojčata v nekolizní poloze porodit vaginálně. O přirozenosti se, bohužel, mluvit nedá…
    Porodila jsem dvě zcela zdravé děti. Po fyzické stránce mi nic nebylo. Nejspíš díky tomu, že jsem nedovolila ani CS, ani epiziotomii, ani žádný jiný zásah. Po psychické stránce to už bylo horší. Měla jsem pocit, že nemám žádné právo rozhodovat co je pro mé děti nejlepší. Že obtěžuji, když chci být na oddělení s nimi a ne trčet někde na jiném oddělení. Strávila jsem v porodnici pět dnů. Během kterých mi každý řekl, jak všechno co dělám dělám špatně, jak nemám brečet a nemám si stěžovat a nic chtít. Chtěla jsem konzultaci s psychologem, nedočkala jsem se. Po pěti dnech jsem odcházela z porodnice s tím, že kdokoli jiný by se o děti dokázal postarat lépe. Odcházela jsem a myšlenkou, že bych je měla dát k adopci, protože s kýmkoli jiným by se měli lépe…
    Rok a čtvrt po porodu si k dětem začínám hledat cestu. Prošla jsem si laktační psychózou, léčbou, která stále pokračuje.

    Jsem přesvědčena, že s porodní asistentku, kterou bych si vybrala, které bych věřila, by to bylo jinak. Je mi líto, že jsem tuto možnost neměla. Na základě vlastní zkušenosti si přeji, aby všechny ostatní ženy, které porod čeká měly svou porodní asistentku hrazenou ze zdravotního pojištění. Věřím, že její přítomnost u porodu by rodičkám pomohla. Věřím, že její poporodní péče by byla velká pomoc třeba i v při včasném odhalování nastupující poporodní deprese a horších stavů.
    Nesmírně bych ocenila, když by porodní asistentky mohly pomáhat ženám při porodech doma a nehrozily by jim za to žádné sankce.
    Tohle všechno bych chtěla pro sebe, ale čas už nevrátím. Chtěla bych to pro svou sestru, která dítě teprve plánuje. Ale hlavně, ze všeho nejvíc bych si přála, aby až jednou, pokud jednou bude porod čekat mou dceru, takovéhle péče o matku i dítě byla vnímána jako standardní. Aby nemusela zažít podobně hrubé zacházení jako já. Aby měla možnost zvolit si s kým porod proběhne, v jaké poloze a v jakém prostředí.

  40. Můj první porod byl jeden velký stres, vyvolany porod zbytečně brzy, personál mě nutil jen ležet a nemohla jsem se hýbat tak, jak jsem potřebovala a hrozil akutní císař. Nakonec se změnila směna, já vše rozdýchala a já i miminko jsme to zvládli přirozenou cestou a spolu. Ale to trauma zpracovávám ještě nyní. Právě proto vím, že u dalšího porodu chci někoho, kdo mě bude respektovat, naslouchat mi a dodá mi důvěru v mé tělo a podpoří napojení mě a miminka na sebe. Chci svou porodní asistentku!

  41. Jsem těhotná prvorodička, která si přeje přirozený porod s respektujicí porodní asistentkou. Vím, že jako každá žena jsem toho plně kompetentní a potřebuji jen trochu podpory a důvěry v mé tělo a moje miminko.

  42. Jsem těhotná zdravotní sestřička, která žádá změnu kvůli sobě, ale i kvůli ostatním ženám, které né všechny mají štěstí na skvělou PA a průběh porodu. Hodně čtu- četla jsme už před otěhotněním, ale k čemu to je, když natrefím na špatnou směnu- lékaři i sestry, jak dopadnu?Budu vysílená a personál mi bude upírat má práva?
    Tak jako v roce 2019 v nejmenované nemocnici v Praze na gynekologii, kde jsme málem přišla o život. Přišla jsme o jeden vaječník a vejcovod kvůli neschopnosti a lenosti lékařů. Hrozilo mi, že nikdy nebudu mít děti, naštěstí se náš vymodlený zázrak ukázal v podobě // na těhotenském testu. V tu chvíli se mi začly vracet vzpomínky, jak moc to bylo zlé a hned má první myšlenka byla : co když natrefím zase na někoho takového a bude to mít fatální dopad na mě i mé dítě? Nejhorší je, že tohle si člověk asi nevybere…
    Pevně doufám, že se to změní, tak strašně moc bych si to pro sebe a jiné ženy přála.

  43. U druhého porodu jsem dostala epileptický záchvat a to hlavně ze stresu, že mě personál nenechal dělat to co jsem potřebovala a nutili mě jen ležet na zádech. Porod nakonec skončil akutním císařem. Věřím, že kdybych měla zastání a podporu (třeba od své porodní asistentky) v tom si přečkat kontrakce v poloze která mi vyhovovala tak porodím přirozeně.

  44. Zuzana Husová

    První porod skončil SC a z toho důvodu bylo vše komplikovanější, především kojení, proto bych v této chvíli velmi ocenila někoho, kdo by mi v těchto chvílích mohl pomoci. Proto jsem také u druhého porodu již využila služeb soukromé PA a viděla ten rozdíl. Schůzky před porodem které vedly k navození důvěry, ta pak během porodu velmi pomohla zdárnému průběhu. Přála bych si, aby tuto možnost měly všechny ženy a ne jen ty co si to mohou finančně dovolit, protože psychická pohoda během porodu je základ, který může zabránit spoustě komplikací.

  45. Lucie Jančařiková

    Díky soukromé porodní asistence proběhl můj porod v porodnici hladce a s respektem. Měla jsem u sebe osobu, se kterou jsem počítala a se kterou jsme byly na všem domluvené. I díky tak pohodovému porodu bez poranění, jsem se já i miminko rychle zotavili a krásně se spolu sžili. Poporodní návštěva PA u rodičky doma by měla být standardem, ne něčím, za co si musí žena platit! Vždyť celé těhotenství je lékařsky sledováno a po porodu už se o ženu, krom prohlídky po šestinedělí, nikdo nezajímá.

  46. Anna Hauzírková

    Díky své porodní asistentce jsem měla krásné a nezapomenutelné tři porody. To přeji všem

  47. Tři týdny po porodu jsem měla problém s kojením, malá se nepřisávala a plakala. Volala jsem do své porodnice, kde mi řekli “musíte si zvyknout, maminko, že se kojení bude měnit”. Tato opravdu nepomohla ani mi, ani hladové dceři. Volala jsem do jiné porodnice v okolí, kde jsem narazila na anděla, porodní asistentku, která mi řekla, abych přijela. Pomohla mi, přestože jsem nebyla jejich pacientka a v době covidové byl zákaz návštěv, věnovala se mi tedy na chodbě. Sedla jsem si na schody a tato porodní asistentka mi ukázala, jak malou správně přiložit, aby se uklidnila a nakojila se. Mít vlastní porodní asistentku, která by přijela ke mně domů, ušetřila bych si několik vystresovaných dnů a nemusela bych se učit správné přisátí polonahá na chodbě nemocnice… Nebýt vstřícnosti této ženy, skončila by dcera pravděpodobně na láhvi. Díky ní dceru stále kojím, dnes má rok.

  48. Vladana Fuchs

    Dobrý den,
    podporuji návrh paní Hažlinské pro porodní asistentky, jejichž práce by měla být hrazena z veřejného pojištění. Podporuji také možnost volby místa porodu bez sankcí pro porodní asistentky.

  49. Štěpánka Lusková

    První porod byl jedno velké trauma. U dalších porodů bych rada měla svoji porodní asistentku. CHCI SVOJI PORODNÍ ASISTENTKU!

  50. Petra Kamenská

    Nebýt mě osobní přípravy a předporodní přípravy duly, měla bych po porodu císařským řezem mnohem větší potíže se se synem sžít. Kontinuální péče porodních asistentek v průběhu těhotenství i po něm v našem systému chybí. Pomohlo by to nastávajícím maminkám cítit se bezpečné a sebevědomě při porodu i po něm. A pokud se tak budou cítit, budou to chtít podstoupit znovu, beze strachu. To, jak děti přicházejí na svět ovlivňuje jejich následující život i život matky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *