Chci svoji porodní asistentku

Tato iniciativa vznikla na podporu dostupnější péče porodních asistentek.

Porodní asistentka je vysokoškolsky vzdělaná zdravotnice, která poskytuje a zajišťuje bez odborného dohledu a bez indikace základní a specializovanou ošetřovatelskou péči těhotné ženě, rodící ženě a ženě do šestého týdne po porodu prostřednictvím ošetřovatelského procesu. (§ 5 vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků).

Bohužel i přes to, že je porodní asistentka dle vyhlášky plně kompetentní k péči o těhotnou, rodící a nedělku, není tato služba pro ženy dobře dostupná a jen velmi malá část této péče je hrazená zdravotní pojišťovnou. Pokud si dnes žena přeje využívat péče porodní asistentky, musí si ji hradit sama. Nejedná se jen o péči v těhotenství, ale především v šestinedělí, kdy po propuštění z porodnice zůstává žena bez jakékoliv zajištěné péče.

Jedním z důvodů, proč je úhrada péče pojišťovnou komplikovaná, je nutnost indikace lékaře k výkonu, který je porodní asistentka způsobilá dělat sama.

V první polovině roku 2021 byla projednávaná novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a společně s ním pozměňovací návrh poslankyně PhDr. Olgy Richterové, Ph.D. (Piráti), který navrhoval právě zrušení indikace lékaře k péči porodní asistentky. Na podporu této myšlenky se zrodila iniciativa „Chci svoji porodní asistentku“, poslancům byl adresovaný otevřený dopis, pod který se podepsaly nejen některé profesní organizace porodních asistentek a dul, ale také několik tisíc lidí, kteří chtějí dostupnější péči pro ženy. Bohužel i přes to byl návrh zamítnut.

Na podzim v novém volebním období vláda vydala prohlášení, ve kterém stojí: 

“Podpoříme ženy v jejich volbě poskytovatele péče v těhotenství, při porodu i po něm
tím, že zpřístupníme péči porodních asistentek s důrazem na kontinuálnost péče poskytované jednou osobou.”

V prosinci 2021 byl v rámci platformy Na porodu záleží spuštěn i projekt Ať můžou!. Kromě porodních asistentek jsou v něm zapojeni také lékaři, lidé z pomáhajících profesí, psychologové a rodiče, kteří službu využili. V sérii videí je díky tomu problematika prezentovaná z různých úhlů pohledu. Cíl projektu je totožným se stanoveným cílem této iniciativy – zdostupnění péče porodních asistentek všem ženám, které o ni mají zájem. Prosazení legislativních změn, které by umožnily ženám tuto službu čerpat v rámci zdravotního pojištění.

V květnu 2022 jsme psali otevřený dopis ministrovi zdravotnictví pro zajištění poporodní péče. 

V září 2022 začala pod Komisí pro porodnictví při Ministerstvu zdravotnictví vznikat Koncepce péče o matku a dítě, která má sjednotit poskytovanou péči napříč republikou. 

Podzim 2022 – ženy aktivně začínají poptávat péči porodních asistentek u svých gynekologů a pojišťoven. Přes portál nedostupnapece.mzcr.cz vytváří tlak a v některých oblastech na něj pojišťovny reagují a uzavírají s porodními asistentkami smlouvy. 

Pod tlakem žen na lékaře se objevuje na konci ledna 2023 prohlášení ČGPS ČLS JEP, dle kterého je péče porodních asistentek v domácím prostředí záležitostí minulého století. Reagujeme otevřeným dopisem.

Nevzdáváme se, pokračujeme dál. 

Naše argumentace zůstává stejná jako v den, kdy jsme posílali otevřený dopis členům poslaneckého výboru pro zdravotnictví. 

Přidejte se k nám svým podpisem.

---

Otevřený dopis členům poslaneckého Výboru pro zdravotnictví

Vážené poslankyně, vážení poslanci.

Tento dopis je určený Vám všem v poslaneckém Výboru pro zdravotnictví. Je Vám adresován, protože budete v následujících dnech opětovně projednávat novelu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a společně s ním i jeden z pozměňovacích návrhů, který se týká porodních asistentek.

Pozměňovací návrh, který předložila poslankyně PhDr. Olga Richterová, Ph.D. (Piráti) zjednodušuje systém úhrady péče porodní asistentky z veřejného zdravotního pojištění, a tím zlepšuje dostupnost této péče všem ženám. Je to další krok k tomu, aby porodní asistentky mohly o ženy a děti lépe pečovat a aby došlo k odlehčení přetíženého zdravotnického systému.

Ženy v šestinedělí jsou totiž v současné době až na výjimky ponechané bez systémové péče. Šestinedělí je období velkých změn, jak tělesných, tak i psychických. Porodní asistentka je vystudovaný zdravotnický odborník na péči o ženu i dítě v tomto období a její péče může pozitivně ovlivnit ženino zdraví. Bohužel péče porodní asistentky ve většině případů není hrazená z veřejného zdravotního pojištění, a to i přes to, že jsou stanoveny výkony, které by porodní asistentka mohla vykázat. Lékaři tuto péči neindikují a porodních asistentek, které mají smlouvu se zdravotní pojišťovnou, aby tyto služby mohly poskytovat, je málo. Komunitní poporodní péče není nyní nastavená tak, aby reálně fungovala. To bychom chtěli změnit.

V České republice nemáme k této problematice mnoho dat. Máme ale nespočet příběhů žen, které se v dnešní době propojují online. A tyto ženy volají po zajištění péče v šestinedělí. Přikládám vám úryvky z některých jejich příběhů, abyste si mohli situaci reálně představit.

Jako první bych ráda poukázala na to, jak je systémově (ne)zajištěná pomoc s kojením. V některých porodnicích nabízí ženám zdarma ambulantní laktační poradenství, ale rozhodně to není pravidlem. Přibližně každá druhá žena se potýká s menšími či většími problémy s kojením. V šestinedělí není zajištěná žádná systémová péče a to i přesto, že prospěšnost kojení pro zdraví dítěte i matky je jasně prokázaná. Je žádoucí, aby žena měla zajištěnou pomoc s kojením, a to obzvlášť v případě, kdy si sama nemůže dovolit financovat služby soukromé porodní asistentky nebo laktační poradkyně.

„…3. den retence, zánět, očistec. Jakákoliv rada placená, váhala jsem až do chvíle, kdy bylo pozdě. Měla jsem už na paměti investici do porodní asistentky (10.000Kč) a všude se psalo, že kojení je nejpřirozenější a nejintuitivnější věc mezi mámou a dítětem, tak jsem si říkala, že to chce čas a bylo by hloupé brát z rodinného rozpočtu další peníze.“

V roce 2019 prováděl STEM pro Ministerstvo zdravotnictví mezi ženami výzkum o porodech, kojení a očkování. Jedna otázka byla zaměřená na to, jestli by si ženy pozvaly domů laktační poradkyni, kdyby o té možnosti věděly. 62 % dotazovaných odpovědělo kladně. Otázkou je, proč by ženy měly být zatěžovány dalšími nemalými výdaji za laktační poradenství, když poradenství ohledně kojení může minimálně na počátku obstarat porodní asistentka při poporodní návštěvě.

Dalším argumentem pro podporu péče porodní asistentky po porodu je aktuální nedostupná péče po ambulantních porodech (odchod z porodnice dříve než 72 hodin po porodu). Jde o období, kdy existuje zvýšené riziko komplikací, a je tedy žádoucí zajistit dohled nad ženou a dítětem. Také je to časové okno pro některá vyšetření, jako je např. screening metabolických vad novorozence, pro který je potřeba nabrat krev z patičky. Zajištění tohoto výkonu bývá někdy pro ženy problematické, protože není jasně stanoveno, kdo odběr v případě odchodu z porodnice provádí.

„Já měla problém, když jsem šla z porodnice domu na ambulantní porod, a měla jsem jen dulu, ne porodní asistentku, která by provedla citlivě v prostředí domova odběr z patičky. Museli jsme k pediatře, ještě jsme si sami museli sehnat papírky.“

Opět se jedná o úkon, ke kterému je porodní asistentka kompetentní a je to úkon proveditelný mimo prostředí nemocnice. Ambulantní porody jsou mimo jiné v současné epidemiologické situaci nástrojem, jak zkrátit dobu hospitalizace u žen a novorozenců, u kterých probíhá bezproblémové šestinedělí a minimalizuje se tak u nich možnost nákazy Covid-19.

Zatímco předchozí argument se zabýval ženami především po vaginálních porodech, v České republice je i nemalý počet žen, které dítě přivedou na svět císařským řezem (25 %). Ač je císařský řez porodem, jedná se zároveň i o velkou břišní operaci. Na rekonvalescenci žena nemá moc času, musí se zvládnout starat o sebe i o své dítě. A někdy je to po propuštění z porodnice opravdu obtížné – ženy mají bolesti, potřebovaly by v klidu odpočívat. Namísto toho musí jet s dítětem na kontrolu k pediatrovi. Pokud žena nemá dobré rodinné zázemí, může i takový úkon být nad její síly. V ideálním případě za dítětem přijede na první kontrolu pediatr domů. Pediatři ale dnes bývají přetížení a je pochopitelné, že někteří z nich návštěvní službu doma z kapacitních důvodů nenabízí. I tady je poporodní návštěva porodní asistentkou řešením.

„Když nás pustili domů, byla jsem po císaři celá bolavá. Bolavá, vyděšená a do toho kontrola miminka do 24 hodin… Nebyla jsem schopna se dopravit s malým sama… Kdybych měla porodní asistentku, nemusela bych se v bolestech stresovat cestou k doktorce, mohla bych vyřešit kojení, prostě péče by byla doma, ucelená a pod jednou osobou.“

Dalším velmi důležitým aspektem, kterému není věnovaná dostatečná pozornost, je duševní zdraví matek. Odhaduje se, že 80 % žen projde tzv. poporodním blues, přibližně 15 % žen zažije poporodní depresi. A zatímco s poporodním blues se žena většinou zvládne vypořádat nebo období samo pomine, tak poporodní deprese je něco, co žena už sama zvládnout nemůže. Bohužel identifikovat poporodní depresi a říct si o pomoc zvládne pouze jedna čtvrtina z žen, které se s problémy potýkají.

„Já jsem měla po 1. porodu zřejmě poporodní depresi… Kamarádky jsem tím zatěžovat nechtěla, styděla jsem se za to, že nesnáším své dítě… V porodnici bylo vše hrozně narychlo, pak jsem byla úzkostná, jestli pečuji správně…“

Apeluji tedy na to, aby ženy nezůstávaly v šestinedělí bez péče a aby byl screening psychických obtíží zahrnut do běžné péče o každou šestinedělku. Psychické problémy totiž mají tendenci se s časem prohlubovat, a zatímco s terapií je možné úplné uzdravení, u žen bez pomoci narůstá riziko vážných následků.

Dalším bodem, který se sice týká malé, avšak neopomenutelné skupiny, je péče o ženy po porodu mrtvého dítěte. Ve většině porodnic je žena po porodu mrtvého dítěte uložena na oddělení gynekologie, aby nemusela být na jednom oddělení či dokonce pokoji s šestinedělkami a dětmi. Bohužel v některých menších porodnicích jsou oddělení často sloučená nebo blízko u sebe, což může zármutek ženy ještě prohloubit. V těchto případech žena potřebuje, a měla by být, se svou rodinou, truchlit společně s nimi, což ji opět pobyt v porodnici neumožňuje. Pro takové ženy by měla být zajištěna péče v domácím prostředí, pokud u nich není indikace k hospitalizaci. Toto by opět řešila péče porodní asistentky. Žena by si už nemusela vybírat mezi tím, jestli bude moci být doma s rodinou nebo jí bude poskytována odborná zdravotní péče.

„Ve 40. tt jsem porodila mrtvou holčičku, v porodnici jsem zůstávat nechtěla, a tak jsem po dvou hodinách jela domů… stahování dělohy opravdu bolestivé, hoooodně bolestivé…paralen nepomáhal, vzala jsem si algifen a bylo lépe. Jenže jsem se málem předávkovala… Péči porodní asistentky bych určitě ocenila. Na podporu, konzultaci, jakoukoliv pomoc.“

Argumentů pro změnu poporodní péče je mnoho, tento text rozhodně není kompletním výčtem. Vzhledem k tomu, se tato problematika ročně týká více jak 100 000 žen, měla by jí rozhodně být věnována pozornost.

Chtěla bych Vás tímto požádat, abyste pozměňovací návrh zjednodušující systém úhrad za péči porodní asistentky podpořili nebo abyste přišli s vlastním návrhem na zlepšení současné situace. Každá žena si totiž zaslouží, aby o ni bylo v šestinedělí odborně postaráno.

Děkuji za Váš čas.

Veronika Hažlinská,
zakladatelka iniciativy Chci svoji porodní asistentku

Připojili se:

---

Připojte svůj podpis

---

Seznam podepsaných