Aktualizace ke dni 24. května 2021 – píšeme všem poslancům

Ve čtvrtek 13. května proběhla schůze poslaneckého Výboru pro zdravotnictví, na které se projednávala novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a společně s ním pozměňovací návrh poslankyně PhDr. Olgy Richterové, Ph.D. (Piráti), který navrhuje zrušení indikace lékaře k péči porodní asistentky.
Výbor pro zdravotnictví nepřijal žádné usnesení (nebylo odhlasováno doporučení ani nedoporučení) k předloženému pozměňovacímu návrhu. O tomto pozměňovacím návrhu budou tedy rozhodovat poslanci na plénu při třetím čtení. Otevřený dopis shrnující argumenty poporodní péče nyní adresuji i jim.
Je velmi pravděpodobné, že třetí čtení novely zákona s patřičnými pozměňovacími návrhy proběhne již tento týden (24.-28.5.2021) popř. ten další. Pokud tedy chceme poslancům něco před čtením vzkázat, musíme to udělat nyní. Pro Vaše vzkazy teď funguje nová stránka. Můžete tam napsat poslancům Vaše argumenty, zkušenosti či přání. Vzkazy budou doručeny společně s mým otevřeným dopisem.

Jinak samozřejmě můžete napsat konkrétním poslancům i vy sami. Jejich emailové adresy snadno vygenerujete zde.

A děkuji Vám všem za podpisy pod otevřeným dopisem, jejich sběr stále pokračuje. Ve chvíli, kdy tuto aktualizaci píšu je pod dopisem podepsaných více než 3500 žen a mužů.
Podpisový formulář najdete na konci dopisu.

Vaše Veronika


Otevřený dopis členům poslaneckého Výboru pro zdravotnictví

Vážené poslankyně, vážení poslanci.

Tento dopis je určený Vám všem v poslaneckém Výboru pro zdravotnictví. Je Vám adresován, protože budete v následujících dnech opětovně projednávat novelu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a společně s ním i jeden z pozměňovacích návrhů, který se týká porodních asistentek.

Pozměňovací návrh, který předložila poslankyně PhDr. Olga Richterová, Ph.D. (Piráti) zjednodušuje systém úhrady péče porodní asistentky z veřejného zdravotního pojištění, a tím zlepšuje dostupnost této péče všem ženám. Je to další krok k tomu, aby porodní asistentky mohly o ženy a děti lépe pečovat a aby došlo k odlehčení přetíženého zdravotnického systému.

Ženy v šestinedělí jsou totiž v současné době až na výjimky ponechané bez systémové péče. Šestinedělí je období velkých změn, jak tělesných, tak i psychických. Porodní asistentka je vystudovaný zdravotnický odborník na péči o ženu i dítě v tomto období a její péče může pozitivně ovlivnit ženino zdraví. Bohužel péče porodní asistentky ve většině případů není hrazená z veřejného zdravotního pojištění, a to i přes to, že jsou stanoveny výkony, které by porodní asistentka mohla vykázat. Lékaři tuto péči neindikují a porodních asistentek, které mají smlouvu se zdravotní pojišťovnou, aby tyto služby mohly poskytovat, je málo. Komunitní poporodní péče není nyní nastavená tak, aby reálně fungovala. To bychom chtěli změnit.

V České republice nemáme k této problematice mnoho dat. Máme ale nespočet příběhů žen, které se v dnešní době propojují online. A tyto ženy volají po zajištění péče v šestinedělí. Přikládám vám úryvky z některých jejich příběhů, abyste si mohli situaci reálně představit.

Jako první bych ráda poukázala na to, jak je systémově (ne)zajištěná pomoc s kojením. V některých porodnicích nabízí ženám zdarma ambulantní laktační poradenství, ale rozhodně to není pravidlem. Přibližně každá druhá žena se potýká s menšími či většími problémy s kojením. V šestinedělí není zajištěná žádná systémová péče a to i přesto, že prospěšnost kojení pro zdraví dítěte i matky je jasně prokázaná. Je žádoucí, aby žena měla zajištěnou pomoc s kojením, a to obzvlášť v případě, kdy si sama nemůže dovolit financovat služby soukromé porodní asistentky nebo laktační poradkyně.

„…3. den retence, zánět, očistec. Jakákoliv rada placená, váhala jsem až do chvíle, kdy bylo pozdě. Měla jsem už na paměti investici do porodní asistentky (10.000Kč) a všude se psalo, že kojení je nejpřirozenější a nejintuitivnější věc mezi mámou a dítětem, tak jsem si říkala, že to chce čas a bylo by hloupé brát z rodinného rozpočtu další peníze.“

V roce 2019 prováděl STEM pro Ministerstvo zdravotnictví mezi ženami výzkum o porodech, kojení a očkování. Jedna otázka byla zaměřená na to, jestli by si ženy pozvaly domů laktační poradkyni, kdyby o té možnosti věděly. 62 % dotazovaných odpovědělo kladně. Otázkou je, proč by ženy měly být zatěžovány dalšími nemalými výdaji za laktační poradenství, když poradenství ohledně kojení může minimálně na počátku obstarat porodní asistentka při poporodní návštěvě.

Dalším argumentem pro podporu péče porodní asistentky po porodu je aktuální nedostupná péče po ambulantních porodech (odchod z porodnice dříve než 72 hodin po porodu). Jde o období, kdy existuje zvýšené riziko komplikací, a je tedy žádoucí zajistit dohled nad ženou a dítětem. Také je to časové okno pro některá vyšetření, jako je např. screening metabolických vad novorozence, pro který je potřeba nabrat krev z patičky. Zajištění tohoto výkonu bývá někdy pro ženy problematické, protože není jasně stanoveno, kdo odběr v případě odchodu z porodnice provádí.

Já měla problém, když jsem šla z porodnice domu na ambulantní porod, a měla jsem jen dulu, ne porodní asistentku, která by provedla citlivě v prostředí domova odběr z patičky. Museli jsme k pediatře, ještě jsme si sami museli sehnat papírky.“

Opět se jedná o úkon, ke kterému je porodní asistentka kompetentní a je to úkon proveditelný mimo prostředí nemocnice. Ambulantní porody jsou mimo jiné v současné epidemiologické situaci nástrojem, jak zkrátit dobu hospitalizace u žen a novorozenců, u kterých probíhá bezproblémové šestinedělí a minimalizuje se tak u nich možnost nákazy Covid-19.

Zatímco předchozí argument se zabýval ženami především po vaginálních porodech, v České republice je i nemalý počet žen, které dítě přivedou na svět císařským řezem (25 %). Ač je císařský řez porodem, jedná se zároveň i o velkou břišní operaci. Na rekonvalescenci žena nemá moc času, musí se zvládnout starat o sebe i o své dítě. A někdy je to po propuštění z porodnice opravdu obtížné – ženy mají bolesti, potřebovaly by v klidu odpočívat. Namísto toho musí jet s dítětem na kontrolu k pediatrovi. Pokud žena nemá dobré rodinné zázemí, může i takový úkon být nad její síly. V ideálním případě za dítětem přijede na první kontrolu pediatr domů. Pediatři ale dnes bývají přetížení a je pochopitelné, že někteří z nich návštěvní službu doma z kapacitních důvodů nenabízí. I tady je poporodní návštěva porodní asistentkou řešením.

Když nás pustili domů, byla jsem po císaři celá bolavá. Bolavá, vyděšená a do toho kontrola miminka do 24 hodin… Nebyla jsem schopna se dopravit s malým sama… Kdybych měla porodní asistentku, nemusela bych se v bolestech stresovat cestou k doktorce, mohla bych vyřešit kojení, prostě péče by byla doma, ucelená a pod jednou osobou.“

Dalším velmi důležitým aspektem, kterému není věnovaná dostatečná pozornost, je duševní zdraví matek. Odhaduje se, že 80 % žen projde tzv. poporodním blues, přibližně 15 % žen zažije poporodní depresi. A zatímco s poporodním blues se žena většinou zvládne vypořádat nebo období samo pomine, tak poporodní deprese je něco, co žena už sama zvládnout nemůže. Bohužel identifikovat poporodní depresi a říct si o pomoc zvládne pouze jedna čtvrtina z žen, které se s problémy potýkají.

Já jsem měla po 1. porodu zřejmě poporodní depresi… Kamarádky jsem tím zatěžovat nechtěla, styděla jsem se za to, že nesnáším své dítě… V porodnici bylo vše hrozně narychlo, pak jsem byla úzkostná, jestli pečuji správně…“

Apeluji tedy na to, aby ženy nezůstávaly v šestinedělí bez péče a aby byl screening psychických obtíží zahrnut do běžné péče o každou šestinedělku. Psychické problémy totiž mají tendenci se s časem prohlubovat, a zatímco s terapií je možné úplné uzdravení, u žen bez pomoci narůstá riziko vážných následků.

Dalším bodem, který se sice týká malé, avšak neopomenutelné skupiny, je péče o ženy po porodu mrtvého dítěte. Ve většině porodnic je žena po porodu mrtvého dítěte uložena na oddělení gynekologie, aby nemusela být na jednom oddělení či dokonce pokoji s šestinedělkami a dětmi. Bohužel v některých menších porodnicích jsou oddělení často sloučená nebo blízko u sebe, což může zármutek ženy ještě prohloubit. V těchto případech žena potřebuje, a měla by být, se svou rodinou, truchlit společně s nimi, což ji opět pobyt v porodnici neumožňuje. Pro takové ženy by měla být zajištěna péče v domácím prostředí, pokud u nich není indikace k hospitalizaci. Toto by opět řešila péče porodní asistentky. Žena by si už nemusela vybírat mezi tím, jestli bude moci být doma s rodinou nebo jí bude poskytována odborná zdravotní péče.

Ve 40. tt jsem porodila mrtvou holčičku, v porodnici jsem zůstávat nechtěla, a tak jsem po dvou hodinách jela domů… stahování dělohy opravdu bolestivé, hoooodně bolestivé…paralen nepomáhal, vzala jsem si algifen a bylo lépe. Jenže jsem se málem předávkovala… Péči porodní asistentky bych určitě ocenila. Na podporu, konzultaci, jakoukoliv pomoc.“

Argumentů pro změnu poporodní péče je mnoho, tento text rozhodně není kompletním výčtem. Vzhledem k tomu, se tato problematika ročně týká více jak 100 000 žen, měla by jí rozhodně být věnována pozornost.

Chtěla bych Vás tímto požádat, abyste pozměňovací návrh zjednodušující systém úhrad za péči porodní asistentky podpořili nebo abyste přišli s vlastním návrhem na zlepšení současné situace. Každá žena si totiž zaslouží, aby o ni bylo v šestinedělí odborně postaráno.

Děkuji za Váš čas.

Veronika Hažlinská,
zakladatelka iniciativy Chci svoji porodní asistentku

Připojili se:


Připojte svůj podpis


Seznam podepsaných 

Pořadové čísloKřestní jménoPříjmeníDatum
5115 Šárka Jusko 25. 6. 2021
5114 Světlana Junová 24. 6. 2021
5113 Kateřina Sedláčková 24. 6. 2021
5112 Zdeňka Stehlíková 24. 6. 2021
5111 HANA Krejčova 24. 6. 2021
5110 Marcela Eliášová 24. 6. 2021
5109 michaela novenkova 23. 6. 2021
5108 Martina Borovičková 22. 6. 2021
5107 Zuzana Wulfken 21. 6. 2021
5106 Markéta Stuchlá 21. 6. 2021